Blog Václava Hynouše

Řidičský průkaz zvládnou získat téměř všichni. Bohužel ne každý umí jezdit. Umět řídit neznamená jen zvládnout nastartovat auto a rozjet ho. Je třeba dodržovat zásady, aby to nevypadalo na silnicích jak v džungli.

Nevadí mi překročení rychlosti. Téměř všichni jezdí rychleji než dovolují značky a kdo říká, že nikdy nepřekročil povolenou rychlost jednoznačně lže. Štve mě bezohlednost řidičů, kterou uvedu na konkrétních příkladech.

př. Jel jsem na kole po kruhovém objezdu, kde jsem chtěl odbočit na druhé odbočce. Za mnou jel nedočkavý řidič, který mě předjel a střihnul to na prvním výjezdu, kdy mi zkřížil cestu. Měl jsem týden nové kolo a musel zastavil na metru hamstnutím na brzdy. Nemít nové kolo s kotoučovými brzdami, ale staré pomalu brzdící, narazil bych do něj.
poučení: Nikdy nepředjíždějte na kruhém objezdu, kde je pouze jeden pruh. Od té doby jezdím na kole po kruhovém objezdu vždy uprostřed, aby mě nikdo nemohl předjet.

př. Jede cyklista a za ním dva kamiony. První jede blízko krajnice a druhý v jeho závisu. Přední se prožene těsně vedle cyklisty, div ho nesmete, neukazuje. Druhý ho srazí.
poučení: Pokud objíždíte překážku, vždy ukažte blinkrem. Udržujte si před sebou rozestup, abyste mohli reagovat na nečekanou situaci.

př. Jedete autem a před vámi pomalé vozidlo, které nemůžete předjet na klikaté silnici, kdy nevidíte za obzor. Čekáte na rovný úsek, kde ho předjedete. Za vámi se však řítí šílenec, který chce taky předjíždět. Začnete předjíždět na stejně a div se nesrazíte.
poučení: Nechte předjíždět nejdříve toho před vámi. Nemusíte předbíhat a cpát se zezadu jako první a to bez ohledu na vaší kraksnu.

př. Na dálnicích a rychlostních komunikacích je už běžné předjíždění zprava.
poučení: Nedělejte to.

Nechci kritizovat jenom jednání řidičů automobilů. Chodci jsou také neukáznění. Viděl jsem je několikrát jít po kruhovém objezdu. Byl jsem svědkem, kdy matku s dítětem srazilo na přechodu auto. Je třeba si uvědomit, že chodci nemají absolutní přednost. I když vás řidič vidí, nemusí stihnout včas zastavit vozidlo. Vytáčí mě také jízda cyklistů po chodnících. Když uvidíte takového cyklistu na přechodu, nikdy mu nedávejte přednost. Pokud bude sedět na kole, nemá na ní nárok.

Zamyslel jsem se nad tímto tématem z několika důvodů. Za prvé mám v plánu psát bakalářskou práci na téma Reklama na Internetu, a proto mě zajímají všechny možnosti propagace. Dále bych se chtěl podělit o svůj názor ohledně těchto skupin.

Je důležité rozlišit serióznost skupin a jejich účel. Lze se poměrně snadno setkal s odpadem nebo naopak užitečnými skupinami pro určitou část komunity. Upřesnil bych toto rozdělení příklady. Užitečnou skupinou je pro mě např. stránka třídy nebo studijního kruhu (rychlá komunikace mezi studenty, výměny materiálů) nebo zájmové oddíly kroužků (lze sdílet fotografie, domlouvat schůzky). Dejme tomu ještě oficiální skupiny některých hudebních projektů (rychlé informace o nových písních, albech), firem (propagace, reklama) či stránek (chtějí jít s dobou, nalákat návštěvníky, informovat o nových článcích – výhodnější rss, bohužel mnoho uživatelů nezná). K těmto účelům propagace je však výhodnější použít stránky na Facebooku, než skupiny.

Zbytek si dovolím označit slovem odpad. Příkladem jsou skupiny typu „Až tu bude X lidí uspořádám párty/dám někomu Y“, „Skupina osoby X, kterou nikdo nezná“ a další bezvýznamná témata. Položím jednoduchou otázku. Když se nepřidáte do skupiny „V autě se vždy poutám“, budete řídit bez připoutání? Myslím si, že je důležité se zamyslet nad přínosem členství v takovéto komunitě. Bohužel hromada lidí se tupě přidává do takovýchto odpadů, třeba jenom kvůli ostatním, aby netrhali partu. Většinou už samotné názvy obsahují pravopisné chyby.

Další problémy se skupinami zahrnuje změnu jejich účelu či prodej. Příkladem může být nějaká zábavná či solidární skupina, která získá statisíce fanoušků, bývají označováni termínem „ovečky“. Po získání určitého počtu jí autor přejmenuje na zcela něco jiného, dá se např. využít k reklamě a propagaci internetových stránek či firmy. Se skupinami se obchoduje podle počtu fanoušků za tímto účelem. Myslím, že toto není správná cesta k úspěšné reklamě a kvalitním cílovým návštěvníkům či zákazníkům.

V závěru bych si přál, abyste se zamysleli nad svým členstvím v takových skupinách. Řekli si, zda je vám to něčím prospěšné. A věřím, že administrátorům Facebooku brzy dojdou informace o zneužívání a klamání uživatelů díky skupinám, a nějakým způsobem proti takovému jednání zakročí.

Inteligentní plastelína se stala hitem. Jedná se o protistresovou pomůcku, se kterou se na rozdíl od modelíny nezašpiníte. Lze ji různě mačkat, natahovat, trhat, dokonce skáče.

Je k dostání v několika provedeních a barvách. Mimo základní verze si můžete koupit metalickou, teplocitlivou, svítící, elektrickou, měňavkovou nebo třeba magnetickou plastelínu. Všechny typy mají stejné vlastnosti. Teplocitlivá navíc mění zabarvení podle teploty, svítící svítí, magnetická přitahuje kovové předměty. Jsou zdravotně nezávadné a plní požadavky Evropské unie, hrozí ovšem polknutí u malých dětí. Cena základní plastelíny je 199 Kč, ostatní typy stojí 239 Kč za kus. Každá plechovka obsahuje 80 g hmoty. Zakoupit ji lze na stránkách plastelina.cz.

Já jsem zkoušel elektrickou modrou plastelínu. Dá se skutečně natahovat až do uzoučkých vlásků. Při prudkém škubnutí se přetrhne čistým řezem, jako byste ji rozkrojili nožem. Toto přetržení lze provést u slabého válečku plastelíny. Široký nepřetrhnete, naopak se začne tahat. Pro usnadnění je dobré plastelínou nejprve zakroutit, pak se lehce přetrhne. Můžete ji trhat na malé kousky a pak jednoduše splácat dohromady. Po uhnětání kuličky a puštěním z výšky plastelína vyskočí.

Už jste také vyzkoušeli tuto zázračnou hmotu? Napište do komentářů, jaký druh máte a jak s ním jste spokojeni.

Před několika měsíci jsem psal o pořadu Gigi D’Agostina na italském rádiu M2O s názvem Quello Che Mi Piace. Psal jsem v domnění, že s novým názvem pořadu (dříve Il Camino di Gigi D’Agostino) přestane hrát neustále jeho oblíbené Lento Violento a přinese nové pěkné taneční písničky.

A hle po maestrovi ani vidu, ani slechu. Ze záznamů pořadů M2O Reloaded zmizel jako duch. Co se stalo? Objevilo se v Reloaded v seznamu s obrázky moderátorů a jejich pořadů několik otazníků, značících několik nových osob. Z toho vyvozuji, že budou hrát v rádiu nové tváře. Gigi tedy buď přestane hrát na M2O úplně nebo si dá pauzu.

Je sobota 9. ledna, kdy má mít Gigi D’Agostino od 14 hodin svůj pravidelný vysílací čas. Internetový přehrávač na stránkách rádia M2O se tváří, jakoby Gigi hrál a je tam jeho fotografie s nápisem Gigi D’Agostino – Quelllo Che Mi Piace. Hraje ovšem něco úplně jiného. Takže se má hypotéza potvrdila.

Na M2O fóru se potvrdil konec vysílání z důvodu nedostatku času. Zřejmě se chce Gigi věnovat vlastní hudební tvorbě. Snad se brzy dočkáme nového našlápnutého alba, třeba téměř před půl rokem ohlášeného výběru Mondo Reale.

Proč namáhat svůj mozek, proč přemýšlet, proč se snažit vymýšlet vlastní věci? Proč ztrácet čas s něčím, co vyřeší dvě klávesové zkratky? Ušetří se čas a sklidí sláva.

Takto přemýšlí bohužel poměrně dost lidí. Když kopírují školní práce a podobně, je mi to celkem jedno. Co mě vytáčí je veřejné publikování cizích prací pod vlastním jménem.

Kde se nejčastěji s ukradenými informacemi můžete setkat? Na internetu prakticky všude. Nejširší skupinu zaujímají blogy teenagerů, kteří jak uvidí jakoukoliv hloupost, musejí mít též na svém blogísku. Slušní autoři uvádějí minimálně zdroj informací pomocí odkazu.

Jak se bránit proti kopírování? To je těžká otázka. Jakmile dáte něco vlastního na internet, ztrácíte kontrolu nad daty. Kdokoliv si může kopírovat vaše obrázky, celé články, krást design nebo další obsah. Lze se všude cpát své odkazy přes obrázky, což je zase otrava pro ostatní slušné návštěvníky. Je dobré napsat varování proti přebírání obsahu bez souhlasu. Dalším způsobem ochrany jsou různé licence. Dá se použít např. veřejná licence Creative Commons, která je zdarma.

Ovšem před mladými kopírovači se neubráníte. Přirovnal bych to k epidemii, není žádná ochrana dost účinná. Upravíte nějaké obrázky a za několik dní na ně narazíte na jiných stránkách. Viděl jsem několikrát kopírování celých článků bez jakýchkoliv úprav i s pravopisnými chybami. K tomuto tématu jsem dost skeptický. Pak následuje zdlouhavé dohadování.

Na závěr bych chtěl požádat čtenáře, vybírejte si zajímavé, ověřené stránky, kde je přínosný obsah. Nečtěte nějaké hloupé práce kopírovačů.

Internetový prohlížeč Google Chrome přišel nedávno a přes masivní reklamu se stává stále známějším a používanějším. Má však své nedostatky, které je třeba ještě doladit. Jedním z nich je podpora RSS kanálů.

Díky RSS mohou návštěvníci stránek odebírat novinky, např. poslední články, zprávy atd. Ke čtení těchto zdrojů se používají čtečky, buď jako software nebo přímo z internetových prohlížečů. U Google Chrome tato funkce zatím není.

Pokud používáte Google Chrome a RSS, díky kterému můžete odebírat poslední články i z tohoto blogu, navštivte stránku od Googlu s rozšířeními do prohlížeče. Jsou tam k dispozici i další užitečné rozšíření. Problém je s podporou, doplňky nelze přidávat do aktuální verze Chrome 3.0.195.38, ale pouze do beta verze.

Ke sledování RSS lze použít také Google Reader. Jednoduše do Readeru zadáte adresy internetových stránek, které chcete sledovat. Po zobrazení podrobností zjistíte údaje o počtech odběratelů daného zdroje, četnosti nových příspěvků, nebo kdy byla stránka naposledy aktualizována.

Existuje samozřejmě mnoho alternativních řešení. Nicméně se domnívám, že RSS čtečka by měla být součástí samotného prohlížeče bez dalších doplňků. Snad se jí dočkáme v budoucnu v některé z nových verzí prohlížeče Google Chrome.

Konečně už je na světě další pokračování kanadského seriálu s hvězdnou bránou. Po úspěšném seriálu Stargate Atlantis (Hvězdná brána: Atlantida) jsme se dočkali Stargate Universe. Vysílat se začalo již v říjnu 2009. První série obsahuje 20 dílů.

Příběh 10 dílů 1. série mými slovy: Lidská výprava musí uprchnout ze základny Icarus umístěné na jiné planetě kvůli útoku na ni. Při útěku, ale nevytáčí pomocí hvězdné brány adresu Země, ale neznámou adresu zadanou pomocí devíti symbolů. S rozluštěním devátého symbolu pomohl chlapec Eli, který vyřešil hádanku související s posledním symbolem, umístěnou v počítačové hře Prometheus vytvořené letectvem Spojených států amerických. Červí díra přenesla uprchlé lidi z Icara na antickou loď Destiny (česky Osud), plující vesmírem do neznáma miliardy světelných let od domova napříč neznámými galaxiemi. Zjistí, že loď vyslali kdysi Antikové bez posádky s tím, že by použili bránu k přenesení na Destiny, až bude dostatečně daleko ve vesmíru. Na lodi nefunguje podpora života. Pro její obnovení musí posádka získat vápenec z vyschlého jezera na vyprahlé planetě. Následně mají problémy s nedostatkem energie. Loď se začne bezmocně řítit na hvězdu a hrdinové jsou si jisti, že zemřou. Dokonce losují některé jedince, kteří se zachrání v raketoplánu. Loď však ochrání její štít a díky záření ze žhavého obra dobyje svou energii. Poté začne posádce pro změnu chybět voda, kterou následně získá ze zamrzlé planety roztáním ledu ze zamrzlého vodopádu. Lidé na palubě komunikují se Zemí pomocí pěti antických kamenů, díky kterým se převtělí do jiné osoby na druhé straně. Zjistí, že ve vodě z rozmrzlého ledu byly mikroorganismy, kterých si dříve nevšimli. Posádka začala postupně onemocňovat. Objeví vzkaz z minulosti natočený pomocí antické kamery pojmenované Kino. Jejich záchranou je jed z živočicha podobného goaldovi. Dr. Rush, hlavní vědec ze základny Icarus, má zájem zůstat na Destiny co nejdéle, aby ji mohl zkoumat. Dr. Rush nastraží vraždu na současného velitele plukovníka Younga, aby odstoupil. Nakonec se situace objasní pomocí ztraceného záznamu z Kina. Tým objeví na jedné planetě ztroskotanou mimozemskou loď, se kterou se ještě nesetkali. Young s Rushem jdou prověřit situaci, pohádají se a poperou. Plukovník nechává Rushe ležet v bezvědomí na opuštěné planetě a odlétá společně se zbytkem posádky pryč.

V současné době je potvrzena druhá série, ve které se má objevit nová rasa. Fanoušci hvězdné brány si budou již brzy moci zahrát střílečku na téma hvězdné brány s názvem Stargate Resistance.

V roce 1967 se začaly vytvářet první diskety (FP – Floppy Disc), které postupem času zmenšovaly svoji velikost ze 14″ až na známé 3,5″ roku 1984. Kapacita obyčejné diskety byla necelé 3 MB. Od roku 1979 vyvíjely firmy Sony a Philips první CD (Compact Disc). Na CD dají nahrát data o velikosti 700 mb. Roku 1996 se začaly prodávat v Japonsku DVD. DVD (Digital Video Disk) umožňuje uchovávat filmy ve vysoké kvalitě nebo jiná data. Kapacita DVD se pohybuje kolem 4,7 GB. Později se začaly vyrábět tzv. blu-ray disky pro ukládání digitálních dat o kapacitě až 25 GB u jednovrstvého disku, u dvouvrstvého 50 GB a u oboustranné varianty až 80 GB.

Vyjmenoval jsem základní nosiše pro ukládání dat. U CD/DVD existují přepisovatelné varianty CD-RW a DVD-RW. Pro krátkodobé uchování dat se ale nemohou rovnat s USB flash disky, které se začaly vyrábět roku 2000. Kapacita flash disků (flashek) jde nahoru a cena dolu. Pro ukládání dat jsou nejideálnější externí disky. Jejich současná kapacita se pohybuje v řádu TB (1 TB = 1 000 GB = 1 000 000 MB).

Co z článku vyplývá? Vývoj technologií jde rychle dopředu. Naši dědečkové a babičky neznaly počítače za svého mládí a v dnešní době je zná každé malé dítě. Všechno neustále zastarává. Externí disky svou rychlostí, kapacitou, skladností a možnostmi vytlačí zálohování na CD a DVD, stejně jako DVD vytlačily VHS kazety. CD jsou ideální na hudbu, DVD jsou ideální na filmy, nebo oboje jako instalační disky. Ovšem je otázka, za jak dlouho je vytlačí nové technologie. Např. hudba se dá stahovat jednoduše přes internet, CD jsou spíše pro fanoušky interpretů jako dobrý pocit z vlastnictví fyzického originálního disku a podpora autora.

Na oblíbené on-line hře Webgame proběhla soutěž o nejlepší alianční stránky roku 2009. Poprvé se konala oficiálně, proběhlo tedy ohlášení v herní pracovně. Předchozí ročník se konal na stránce jednoho z hráčů. Díky tomu byl osloven větší okruh lidí. Od 12. října se mohly přihlašovat tématické stránky, až do 8. listopadu, tedy téměř měsíc. Stránky hodnotila vybraná čtyřčlenná komise. Hlavními hodnotícími kritérii byly vzhled (25 %), obsah (35 %), aktuálnost (10 %), funkčnost a kód (15 %), celkový dojem (15 %). Hodnoty dohromady dávají 100 %.

1. místo: [AA] – Helmus (#178442) získal GOLD účet na 3 věky
2. místo: [Ganja] – Budulínek s.r.o (#114837) získal GOLD na 2 věky
3. místo: [PPP] – Vjec (#389280) získal GOLD na 1 věk

Má přezdívka ve hře je Helmus a mám tedy na svědomí nejlepší alianční stránky pro tento rok. Výhra mě těší a do budoucna připravuji úpravy na webu, které jej ještě vylepší.

Co bych poradil ostatním soutěžícím? Určitě je lepší mít svůj vytvořený web než free šablonu (estranky.cz apod.). Prakticky všechny alianční stránky jsou na doménách 3. řádu, takže free hosting bohatě postačí (ic.cz nebo wz.cz). Dále originální design, který nebude přeplácaný a text bude dobře čitelný. Z obsahového hlediska určitě nějaké informace o alianci a členech, nějaké screeny atd. Pravidelně aktualizované informace. Pokud chcete mít na stránkách návštěvní knihu či ankety, použijte raději skripty v php než vygenerované prvky s reklamami typu blueboard.cz.

U několika kamarádů na Facebooku se začala ve statusech šířit fáma o kouzelných kruzích. Nejprve jsem záležitost ignoroval. Nakonec mi to nedalo a vyzkoušel kombinaci. Na několikátý pokus se to povedlo.

Pro zobrazení „kouzelných“ kruhů stačí po sobě stisknout tyto klávesy: ↑ ↑ ↓ ↓ ← → ← → B A Enter

Při rolování myší se vždy zobrazí barevné kruhy. Zbavit se jich dá zavřením a novým otevřením stránky nebo aktualizováním okna (klávesa F5).

výsledek je asi takový:

Říkal jsem si, jak by bylo možné, aby to fungovalo jen na Facebooku. Pátral jsem tedy a zjistil, že se jedná o tzv. Konami kód, který vznikl již v 80. letech. Nejedná se tedy o žádnou novinku a kruhy fungují i na jiných webových stránkách mimo Facebooku. Seznam stránek s různými efekty naleznete na Wikipedii, tak si můžete vyzkoušet otevřít nějakou z uvedených stránek a namačkat zmíněnou kombinaci stránek. Bohužel díky síti jako je Facebook se šíří fámy obrovskou rychlostí, i když není zaručená pravdivost. Každý si to zkusí a musí se okamžitě pochlubit ostatním nebo ještě lépe vlézt do nějaké nesmyslné skupiny. Toto není první ani poslední drb na Facebooku, proto nevěřte všemu, co čtete.