Blog Václava Hynouše

Na začátek bych položil otázku: „Myslíte, že vztah na dálku může vydržet?“ To je otázka, která si zaslouží diskuzi. V článku bych nastínil své pojetí tohoto tématu a pokusil se na ni v závěru odpovědět.

Nejdříve je třeba se zamyslet nad tím, co to je vztah na dálku. Zda se jedná jen o dočasné odloučení (kvůli škole, odjezdu do zahraničí apod.) nebo o trvalý stav. Dále také záleží na vzdálenosti, pro někoho je daleko zvednou zadek a dojet pár kilometrů, jiní jsou od sebe stovky kilometrů.

Než půjdete do takového vztahu, tak musíte brát na vědomí, jaké to bude mít nevýhody. Hlavní nevýhodou je samozřejmě vzdálenost, dalšími jsou žárlivost, stesk a mnoho dalších. Je dobré si naplánovat pravidelné návštěvy, nejlépe střídavě a vždy na několik dnů.

Proč jít do vztahu na dálku? Musíte si nejdříve rozmyslet, co vlastně chcete. Pokud vám jde jen o uspokojení své sexuální touhy nebo dlouhodobý vztah. Pro první možnost si můžete najít svého partnera blíže z okolí, stačí zajít na diskotéku a nějakého tam sbalit. Kdo chce dlouhodobý vztah a nemůže najít nikoho z okolí, pak musí hledat z větší vzdálenosti, a když bude mít štěstí, najde svou spřízněnou duši. Hodně lidí využívá k hledání různé seznamky na internetu.

Důležitá je vzájemná důvěra. Důvěra znamená vzájemně si věřit s partnerem, zbytečně se neptat na každé detaily, s kým se baví, o čem se baví, aby vám o všem průběžně dával zprávy. Připomíná mi to hádanku: „Jak silný je řetěz?“ Řetěz je tak silný, jako jeho nejslabší článek. Tak je to i ve vztahu, pokud jeden přestane opětovat lásku a začne zahýbat, je tím slabým článkem a vztah nemá šanci.

Vztah má ale i své klady. Je pravdou, že se o moc více těšíte na svůj protějšek a také si mnohem více vážíte společných chvil. V současnosti není problém komunikace. Ovšem psaní přes ICQ, volání, ani webkamera se nevyrovnají fyzickému kontaktu. Důležitá je častá komunikace, minimálně každý den, posílání fotek, milostných pozdravů, hezkých slovíček, dávat najevo svůj zájem.

Čili pokud jste si vědomi, co tento vztah obnáší, znáte někoho byť z daleka a nevíte, zda s ním být. Řekl bych, určitě ano, zkuste to. Samozřejmě vždy záleží na obou lidech, zda si padnou do oka, mají stejné zájmy a stejné cíle. Nikdy to nebude bez občasných hádek a trápení, ale to je i v normálním vztahu. Já ze svých zkušeností musím říci, že vztah na dálku může fungovat. V mém případě to je přes 200 km a doba 3 roky.

S pravopisnými chybami se můžete setkat úplně všude. Kdyby se vyskytovaly jen na internetu, ale ony se vyskytují i v ostatních písemnostech, např. v knihách, učebnicích, na reklamních transparentech, letácích atd. Je třeba si svou práci po sobě několikrát překontrolovat, než se bude prezentovat.

Mezi nejčastější chyby patří „ty jseš“, správně je „ty jsi“. Když někdo v komunikaci, třeba přes ICQ, použije „ty seš“, tak se to dá pochopit, ale „ty jseš“ je opravdu odstrašující. Dále mezi hodně častou chybu patří „my by jsme“ nebo „vy by jste“. I když to tak někomu nepřipadá, tak spisovně je „my bychom“ a „vy byste“. Kdo vytváří na svém webu rubriku „o mně“, tak pozor, ať nezapomenete na písmenko „n“. Velice snadno se také zapomene na psaní čárek v souvětích. Tvrdé a měkké Y/I někomu ani moc neříká. Pozor na názvy obchodních společností. Správně je a. s., s. r. o., v. o. s. a k. s. Velmi často to píší firmy bez mezer. Při psaní roku používejte formát DD. MM. RRRR nebo RRRR-MM-DD. Nepište zpřeházeně jako například RRRR-DD-MM. Rozlišuje se pomlčka (delší –) a spojovník (kratší -). Spojovník se používá pro spojování slov, např. česko-ruský slovník. Dost hrozné je také střídání velkých a malých písmen, opakování některých písmen vícekrát za sebou a podobné zkomoleniny. Bohužel si někteří jedinci myslí, že tím svůj text zpestří, ale spíše vyženou většinu čtenářů. Do dnes jsem nepochopil plakáty, na kterých lákají obchodníci na slevu stylem „zlevněno o -?? %. V případě slevy o mínus 20 % předpokládám zdražení o 20 %. Znaménko mínus zkrátka protiřečí pojmu sleva.

Já než píši článek na blog, tak si ho nejdříve připravím v poznámkovém bloku. Pak text uspořádám, aby byl přijatelný a následně hledám chyby. Chyby se tam vyskytnou téměř vždy, když se píše rychle, tak se není čemu divit.

Dal bych vám několik rad. V první řadě používejte bezpatkové písmo (ne zrůdnosti typu Comic sans). Text strukturujte do odstavců tak, ať má hlavu a patu. Odpusťte si různé výrazy a chyby, které jsem uvedl výše. Váš text si klidně překopírujte do Wordu a koukněte se na automatické opravování chyb, co se mu nelíbí. Nekopírujte cizí články, vymýšlejte vlastní. Originální, hezky napsaný článek si jistě najde své čtenáře. Je na každém, jak se chce prezentovat, ale základní pravidla pravopisu by se mohl naučit.

logo: Janik Frithioff

Se slovy „lento violento“ je spojeno jméno italského DJe a producenta Gigi D’Agostino. Gigi se narodil v roce 1967 v italském Turíně. Od roku 1992 začal vydávat první alba. Jeho hudební tvorba je velmi rozsáhlá, já bych se však posunul do roku 2005, kdy začal s produkcí nazvanou Lento Violento.

Lento Violento je italské slovní spojení, „lento“ je anglicky „slow“ a česky „pomalý“, „violento“ je anglicky „violent“ a česky „násilný“. Čili v překladu ta slova znamenají „pomalý násilný“. Po poslechu zjistíte, že ta slova mají něco do sebe, tempo písní je opravdu pomalé a basy jsou tvrdé. Rychlost by se dala zhruba přirovnat k hip hopu, ovšem rozdíl mezi lentem a hip hopem je značný. Do těchto pomalých beatů zní jednoduché vokály (slova) a melodie.

Přibližně od roku 2005, kdy začal Gigi směřovat svou tvorbu tímto směrem, je toto slovní spojení (Lento Violento) jeho registrovanou obchodní značkou. V roce 2007 Gigi D’Agostino vydal své dvě dvojCD s Lento Violento písničkami (…E Altre Storie, La Musica Che Pesta). Do té doby byl Gigi bezkonkurenčním producentem italské taneční hudby (italo dance), vytvořil nezapomenutelné hity jako La Passion (originál Jacno – Rectangle), L’Amour Toujours, Bla Bla Bla (originál Stretch – Why Did You Do It) nebo třeba The Way (originál Fastball – The Way). Originály mnoho lidí nezná, ale jméno Gigi D’Agostino ano. Se svou produkcí písní Lento Violento oslovuje mnohem menší procento populace než se svou dřívější tvorbou. Ovšem je to nové odvětví italské taneční hudby, píši italské, protože v Itálii se zrodilo.

Podobné písně jako Gigi se snaží vytvářet i další autoři. Mohl bych jmenovat jména Luca Noise (Luca Martine – spolupracuje s Gigim mnoho let, sám vydal Lento Violento CD Potenza Adeguata), DJ Pandolfi (např. song Hablando), Mr Dendo (vytvořil pro Gigiho několik písní pro jeho Lento Violento alba: Carpe Dream, Il Trip Del Vagabondo) nebo DJ Maxwell či Zeta Reticuli (song Taranza).

Mimo jmenovaných producentů se snaží podobné písně vytvářet i další. Oficiálně vychází kompilace Movimentolento, mimo to mnoho neoficiálně. Movimentolento vydává DOS (Diverse Onde Sonore), za kterým stojí jména Carlo Oliva a Thomas Prioli. Oficiálně znamená, že CD bylo skutečně vydáno. Neoficiální tvorbu si můžete stáhnout zdarma na internetu. Stáhnout si samozřejmě můžete i vydaná alba, ale není to legální.

Ne každá Lento Violento písnička je povedená. Nejkvalitnější vytváří Gigi D’Agostino, ale i jiní autoři umí vyrobit líbivé písně. V září 2008 jsem vytvořil infoweb o Lento Violento, kde byli popsáni producenti, alba, historie, galerie, fórum pro návštěvníky a další. Web měl však trvání jen něco kolem půl roku, pak jsem jej byl nucen zrušit kvůli zmíněné registrované značce (jednalo se především o doménu „lentoviolento.eu“).

Zajímavá hudební alba s hudbou Lento Violento
Gigi D’Agostino – Mondo Reale (zatím nevydáno)
Luca Noise – Wygo The Mixes 01 (21. červen 2011, Wygo-Music)
DJ Maxwell – Trust No One Part II (8. únor 2011, Atlantis Records)
Luca Noise – Way Of Life Vol. 2 (3. únor 2011, Wygo-Music)
Gigi D’Agostino – Ieri e Oggi mix Vol. 2 (1. prosinec 2010, NoiseMaker)
Luca Noise – Way Of Life (6. srpen 2010, Wygo-Music)
DJ Maxwell – Trust No One (9. červenec 2010, Atlantis Records)
Gigi D’Agostino – Ieri e Oggi mix Vol. 1 (1. červenec 2010, NoiseMaker)
Luca Noise – Potenza Adeguata (20. duben 2009, NoiseMaker)
Gigi D’Agostino – Suono Libero (15. červenec 2008, NoiseMaker)
Lento Violento Man – La Musica Che Pesta (27. červenec 2007, NoiseMaker)
Gigi D’Agostino – Lento Violento …E Altre Storie (27. duben 2007, NoiseMaker)

Nedávno jsme prodlužovali domácí licenci na antivirus a to mě přimělo zavzpomínat. Před mnoha lety, kdy jsme měli doma první počítač, tehdy bez antivirového programu. Po pár letech na to se začal hrozně zasekávat a nebylo možné s ním pracovat. Dali jsme ho odvirovat a bylo tam přes několik set virů a nespočet spyware. Je třeba se proti takovému škodlivému software bránit.

Stačí připojení k internetu a můžete cokoliv chytit. Je proto nezbytností mít zajištěnou ochranu počítače. Antivirových programů je mnoho a záleží na každém, kterému dá přednost. Hlavním účelem antivirů je zabránit vstupu virů do vašeho počítače a pokud se jim to podaří, tak je nalézt a zlikvidovat. Mimo toho je dobré mít ještě program na odstraňování spyware, špionážních programů, které páchají neplechu, i když si ničeho podezřelého nevšimnete, mohou odesílat různé informace z vašeho počítače jinam.

Já používám slovenský NOD 32 (Nemocnice na Okraji Disku) v kombinaci se Spybotem. NOD 32 je od společnosti Eset, která má také na svědomí antivirus Eset smart security. ESS má vyšší úroveň zabezpečení než NOD 32, může brzdit práci s počítačem. Slyšel jsem, že při tisku dokumentů docházelo ke značnému zpomalení díky kontrole. Nechci dělat reklamu, ale přijde mi vhodné uvést příklad ochrany. Velmi důležité jsou aktualizace. Nové verze jsou k dispozici každý den.

Přemýšlel jsem, na jaké téma napsat další článek, dlouho mě nic nenapadalo, až pak přišel nápad, napsat něco o životě. Bude to taková osobní úvaha, která bude možná některým čtenářů připadat nepřínosná, protože život se nedá shrnout do jednoho článku.

Jak začít? Muž se páří se ženou a vzniknete vy. Říkáte jim „mami“ a „tati“. Několik prvních let jim jdete pěkně na nervy neustálým řvaním a pokakáváním se. Uteče to jako voda a jdete do školky, tam poznáte nějaké kamarády a přetahujete se s nimi o hračky. V lepších případech se s nimi začnete navštěvovat. Začínáte dělat různé průšvihy, dostanete na zadek a je zase dobře.

V další fázi začíná škola, ta si zaslouží nový odstavec. V první třídě s vámi udělají největší kus práce – naučí vás číst, psát a počítat. V dalších ročnících začnou učitelé otravovat s různými věcmi, které možná nikdy ani potřebovat nebudete. Zpočátku nosíte jedničky, pak se to s postupem času zhoršuje. Na konci základní školy stojí rozhodnutí, co dělat dále. Buď jít dělat za pár korun nebo pokračovat ve studiu. V případě střední školy se jedná o záležitost na čtyři roky. To uteče strašně rychle a je tu maturita. Pilné přípravy na zkoušku dospělosti a po ní je tu znovu otázka: „Co teď?“. Jít pracovat nebo na vysokou školu. Dáte si několik přihlášek a modlíte se, aby vás někam vzali. Přijde psaníčko „jste přijat/a“ a přichází radost. Začnete chodit do školy, najdete si nové kamarády ze studijního kruhu, máte dost volného času. Pak přijdou zkoušky a začne přituhovat. Dodal bych, že vysoká škola je hlavně o dělání zkoušek, za účelem získání titulu a tím větší naději na lépe placenou práci.

Ať už po základní, střední nebo vysoké škole, půjdete do zaměstnání. Najít práci, která vás bude bavit, dobrý kolektiv a platové ohodnocení je v současných podmínkách velký problém. Práci sehnat je umění.

Jakmile najdete svůj ideální protějšek, založíte rodinu a budete vychovávat děti. To by měly být jedny z nejlepších okamžiků. Je na každém, jaký způsob žití si zvolí. Snaživý člověk to dokáže dotáhnout daleko i přes všechny překážky. Když budete na dně, nezahazujte vše za hlavu a jděte dál. Vždy může být ještě hůř a važte si toho, co máte.

Na závěr bych dodal, že někteří lidé ani nemají šanci prožít takový život, který jsem popsal, nebo ho prožívají s různým postižením. Z takových lidí si nedělejte srandu a buďte rádi, že máte tu šanci žít. Na cestě životem poznáte různé lidi, od dobrých kamarádů, až po zlé nafoukance. Nejdůležitější je však mít kolem sebe lidi, kterým můžete důvěřovat a budou vás podporovat. Nakonec z vás zbyde jen hromádka rozpadlých kostí, tak se chovejte k okolí pěkně, aby na vás pozůstalí mohli vzpomínat v dobrém.