Archív

Archív pro

Jízda autobusem

Každý nemá auto, nevyplatí se mu jet autem nebo není způsobilý řídit, pak je nucen využívat veřejných dopravních prostředků. Určitě všichni už jeli někdy autobusem a mají s ním své zkušenosti. Často cestou potkáte podivuhodné lidi, kteří se vám svým jednáním snaží jízdu znepříjemnit.

Rozhodl jsem se vytvořit s menší nadsázkou žebříček nepříjemných situací, se kterými se můžete snadno setkat právě při cestování autobusem.

1. Dloubání kolen cestujícího za vámi do zad
Dloubání je nejčastější záležitost. Vysocí lidé těžko složí své dlouhé nohy do úzkého prostoru v některých stísněných autobusech. To mohu potvrdit z vlastních zkušeností. Nepříjemné však je zvedání celých nohou vzhůru. Jednou za mnou sedělo jedno děvče, které si zvedlo nohy prsty zabořilo do mezery mezi mým sedadlem a opěradlem. Její nohy jsem měl tedy na chvíli v řiti. Sáhl jsem si rukou pod zadek a chytl jí za nohu. To byl fofr, jak si sedla normálně a dala nohy dolů. Jednu starší paní pro změnu nenapadlo dát zavazadlo do kufru nebo nahoru do police na věci, ale pod nohy. Pak si nohama stoupla na tašku a kolena zaryla hluboko do sedačky před ní. Štěstí, že před ní nikdo neseděl, protože by zažil nepříjemnou masáž páteře.

2. Roztahování nohou
Problém spočívá v roztahování nohou, což je vidět hlavně u mužů. Nejlépe když je autobus plně obsazený i cestujícími, na které se nedostaly sedačky. Ulička je plná a chlápek vystrčí nohu do uličky a omezuje stojící cestující, pro které je jízda už tak značně nepříjemná. Setkal jsem se s tím už vícekrát. Když u takového pasažéra stojí pěkná dívka, tak záměrně roztahuje nohy a snaží se dotýkat. Proč? Asi úchylka. Pro tyto lidi mám svou teorii o větrání kulek.

3. Smrdutý soused
Autobus využívají i opilci, kteří se vrací z akcí. Většinou se schoulí na sedačku a spí. Přitom však solidně zapáchají, což není zrovna příjemná záležitost.

4. Drzí místenkáři
Jede hodně lidí, autobus je plný a jste rádi, že jste si vybojovali místo. Vzápětí však přijde někdo s místenkou a vyhodí vás. Při dlouhých cestách je to dost nepříjemné. Ale koupil si místenku, tak má právo si sednout. Ovšem tón některých lidí je pěstí hodný.

5. Bezohledné jednání
Jel jsem v autobuse, do kterého nastoupil starý pán, který byl zjevně běžkovat. Nenapadlo ho nic lepšího než položit běžky do horního úložného prostoru nad sedačkami. Z lyží kapal sníh na cestující přes síť, která je držela. Autobusem jel asi jenom 3 zastávky, vystoupil ani ne za 10 minut a ani si cestou nesedl. Mohl lyže položit na zem nebo je držet v ruce, ale to už je holt otázka inteligence.

6. Smích, pláč
Smích a hlasitý rozhovor teenagerů vás určitě nepotěší v momentech, kdy se snažíte usnout po brzkém vstávání. Často jezdí autobusem také mimina, které určitou část cesty probrečí a zbytek prospí.

7. Stav autobusu
I v dnešní době jezdí staré palivem zapáchající Karosy. Jiné novější autobusy zase vydávají pískavé zvuky, div cestujícím neprasknou ušní bubínky.

8. Chování řidičů
Někteří řidiči si myslí, že když mají takové povolání, jsou pány světa. Je to neštěstí. Namachrovaní, neochotní nebo extrémně pomalu jezdící řidiči mi prostě nejdou pod nos.

9. Zpoždění
Autobusem málokdy dojedete v čase uvedeném v jízdním řádu. Může vás zbrzdit kolona na dálnici, dopravní nehoda, velký počet cestujících apod.

10. Zouvání bot
Občas se najde člověk, který si sundá obuv za jízdy a nechá zbytek autobusu čuchat jeho nohy. Nevím, co k tomu dodat.

11. Zvracení
Ne všichni jsou zvyklí cestovat autobusem nebo mají připito a jejich žaludek to nemusí udržet.

Categories: Ostatní Tags:

Vybírání dárků

Darováním se rozumí věnovat určitý předmět jiné osobě zdarma. Jmenovaným předmětem mohou být maličkosti, drahé předměty či peníze.

Nejčastěji se kupují dárky určitě o Vánocích. Samozřejmě na narozeniny či svátky také, ale to se dá poměrně snadno vyřešit květinou, lahví alkoholu nebo bomboniérou. Dále pro svůj milovaný protějšek. Zpočátku je výběr poměrně snadný, začnete plyšákem, přes kosmetiku dojdete ke šperkům nebo oblečení. Později si začnete lámat hlavu co dál. Samozřejmě není podmínkou mít svátek nebo jinou událost k tomu, abychom obdarovali druhého.

Nejobtížnější částí je tedy výběr takového dárku, aby uspokojil konkrétní osobu. Důležité je, aby se jí líbil, potěšil ji a používala ho. Ovšem není dobré, aby řekla: „Tohle se mi líbí, to mi kup.“ Pak to není překvapení, které je podle mě nedílnou součástí správného daru. Výhodou je, když víte, co se jí něco líbí, např. ji zaujalo zboží ve výloze. Využijte toho, odejděte společně pryč, později se vraťte sami a kupte to. Extrém je např. dávat manželovi hrnce na nádobí a naopak manželce vrtačku, to nedělejte.

Nevím jak vy, ale já si vždy oddychnu, jakmile mám všechny dárky na Vánoce připravené. Někdy je kupuji dárky s předstihem, jindy zase na poslední chvíli. Myslím, že i maličkost věnovaná z lásky potěší více než některé zbytečně drahé dary, i když ty se také mohou hodit. Vždy mě potěší radost z dárku, který jsem věnoval.

Categories: Ostatní Tags: