Archív

Archív pro

Jeden svět na ČZU v Praze 2011

Filmový festival Jeden svět hostoval na ČZU ve dnech 14. až 16. března 2011. Během těchto třech dnů nabídl devět dokumentárních filmů v originálním znění s českými titulky. Po většině z nich následovala diskuze, na kterou přišli hosté, kteří vyjádřili svůj názor k filmům. Vstupné na každý z nich činilo 50 Kč.

Navštívil jsem celkem dva filmy. První z nich byl dokument Zločinci podle zákona. Vyprávěl o třech ruských mafiánech. Ti hovořili o některých svých činech. Když si otevřeli placené parkoviště, tak rozbíjeli okna autům parkujícím mimo něj. Násilím vybírali peníze od obchodníků. Vyhrožovali jim například uříznutým prstem nebo zabili bezdomovce před jejich očima, nejdříve ho umyli, oblékli a nakrmili. Zavraždili majitele podniku, aby jej následně získali za hubičku. Přiznávají se k podplácení. Jsou milionáři, odmítají poctivě pracovat. Zabíjejí lidi a tváří se, jako by byli ctihodní občané. Říkají, že přispívají na chod věznic, nebo že zachránily firmy, tím že je ukradli a dále provozovali. Modlí se, dokonce kupují svaté obrazy. Snaží se obhajovat své činy pozitivními skutky.

Druhý film byl Poslední útočiště. Vyprávěl o čínské právničce, která nesouhlasila se zničením domů kvůli výstavbě budov pro olympijské hry v Pekingu. Zmíněná právnička hájila oběti u soudu. Prý nebyl nutný souhlas majitelů a domy se rovnou bouraly. Policie ji bila, znásilnila a nechala zdemolovat její dům. Kvůli mučení, které podstoupila, přestala chodit a jezdí na vozíčku. Nyní bydlí ve stanu. Nebyly vidět rány, ani jiné známky po mučení.

Oba filmy nabízí pohled pouze z jednoho úhlu. Aktéři vyprávějí svůj příběh. Dávají najevo své emoce a chtějí se podělit o své zážitky s ostatními. Divákovi však nejsou k dispozici všechny okolnosti, díky kterým by si udělal vlastní ucelený názor. Může hodnotit pouze to, co tvrdí konkrétní osoba ve filmu.

Zajímavé jsou především diskuze po skončení dokumentů. Bohužel po filmu Zločinci podle zákona nepřišel žádný host, který by nás obohatil, takže jsme byli svým způsobem ochuzeni. Po filmu Poslední útočiště přišla jedna čínská studentka z naší univerzity, která většinu publika zarazila svým názorem. Tvrdí, že vládu musí člověk poslouchat na slovo a ta žena si za to může sama, že to mělo svůj důvod. S mučením nesouhlasí, ale v dnešní době by tato žena pravděpodobně prý už nežila. Názor je dost radikální. Ukazuje způsob myšlení Číňanů. Dále zpochybnila věrohodnost filmu. Řekla, že by těm lidem čínská vláda nabídla jiný domov nebo finance, aby se mohli přestěhovat jinam. S názorem, že vláda nemůže zrušit olympiádu kvůli pár lidem, souhlasím, avšak film byl o mučení a zacházení s tou ženou.

Jak moc jsou příběhy pravdivé a všechny okolnosti, se člověk nedozví. Chtěl bych slyšet názory k těmto i dalším filmům od diváků z jiných míst, kteří se setkali s jinými hosty při diskuzi a mohli by obohatit pohled můj i čtenářů.

Categories: Ostatní Tags: