Domů > Knihy > Legendy o mistrech bojových umění

Legendy o mistrech bojových umění

Nedávno jsem dočetl knihu Legendy o mistrech bojových umění od Susan Lynn Petersonové vydanou roku 2003, která prošla český překladem a vydalo ji u nás o tři roky později vydavatelství Fighters publications. Velmi mne nadchla, a proto jsem se rozhodl, že se podělím o tento zážitek s ostatními. Přínosná může být zejména pro čtenáře, kteří se zajímají o bojová umění, japonskou kulturu a jejich způsob myšlení. Autorka knihy pochází z Arizony. V současné době je držitelkou 5. danu v karate, 2. danu ve stylu kobuto a 4. kyu ve stylu shaolin kempo. Vyučuje Shuri-ryū karate a tai chi. Více informací si o ní můžete vyhledat na jejím webu.

Kniha obsahuje 21 příběhů, které jsou z části založeny na pravdě a z části vymyšleny. Jednotlivé legendy sepsala autorka tak, jak se k ní dostaly. Vzhledem k jejich stáří a počtu, kolikrát byly převyprávěné, není možné odlišit skutečnost od přikrášlení příběhu vypravěči. Vystupují v nich však postavy, které skutečně žily.

Ať už jsou příběhy skutečností nebo fikcí, čtení bylo velmi záživné a po dočtení jednoho z nich jsem měl chuť se hned pustit do dalšího a zase dalšího. Dlouhé jsou v průměru 4 až 5 stran a kniha není moc velká a ani široká, takže její čtení uteče jako voda. Zejména se mi líbil nadhled ústředních postav v konkrétních situacích, vždy jsem se zamýšlel nad jejich jednáním a snažil se je pochopit.

Z příběhů jsem si vzal zhruba následující:
Generál bojuje s býkem – I když to vypadá, že jediná cesta je násilí, situaci lze vyřešit i jinak a přitom splnit svůj cíl, stejně jako Sōkon Matsumura.
Velká vlna – Můžete být sebelepší a být řádně připraveni, pro úspěch je však důležité se vnitřně uklidnit a vyčistit mysl.
Obtížná cesta k nalezení učitele – Lidé by se neměli podceňovat ostatní podle jejich vzhledu. Naopak zdánlivě nenápadný člověk bývá ten nejnebezpečnější.
Tři synové – Kdo chce ovládnout umění meče, měl by dosáhnout harmonie s okolím, nestačí pouze rychlé reflexy a obratnost.
Styl „bez meče“ – Velký šermíř nemusí být ten, který zabil nejvíce protivníků. Místo násilí lze použít vlastní mazanost.
Nevychovaný klacek změní své zvyky – Člověk potřebuje často ukázat směr od někoho zkušenějšího, který mu pomůže na správnou cestu, již by sám obtížně hledal.
Balada o Mulan – Patnáctiletá dívka Hua Mulan ztělesňuje oddanost ke své rodině, pro kterou neváhá ohrozit svůj život.
Dvanáct bojovníků z Barmy – Oslavný příběh bojovníka jménem Nai Khanom Tom, který ukázal své odhodlání a odvahu proti svým nepřátelům.
Wing-chun – Milostný příběh dívky Yim Wing-chun, která byla žačkou buddhistické jeptišky Ng Mui a nabyté znalosti později předávala svým žákům, kteří nazvali její styl boje wing chun.
Osmnáct rukou – Tamo (též zvaný Bodhidharma nebo Daruma) pocházející z Indie, přivedl učení zenu a cvičení Osmnáct rukou Lohana do Číny a Japonska, kde se postupně rozšířilo.
Chytrost je zbraň jako meč – Při souboji je důležité zachovat čistou mysl a nenechat se vyprovokovat protivníkem, který by tím získal značnou výhodu.
Jemná cesta – Při souboji není nutné zranit nebo dokonce zabít soupeře. Odlišné techniky ukázal starý mudrc Takenouchi Hisamorimu, který později vytvořil základy stylu jiu jitsu.
Velká síla, velké ovládání – Gichin Funakoshi ukazuje odhodlání při zdokonalování vlastních fyzických i psychických schopností. Dokáže ovládat svůj hněv, když je provokován.
Podivné zmizení Moriheie Ueshiby – Zakladatel aikida Morihei Ueshiba předvádí svým žákům, že nic není nemožné. Musí však správně využívat své qi – životní energii.
Proč si Mas Oyama dvakrát oholil hlavu – Masutatsu Oyama tvrdě trénuje bojová umění. I když vyhrává nad nejlepšími protivníky, stále vidí nedostatky ve svých technikách a zdokonaluje se.
Rychle chápající mladík – Chatan Yara přesvědčil sebejistého mladíka v souboji se zbraněmi sai o tom, že má stále co zdokonalovat ve svém umění, i když jej cvičí téměř celý svůj život.
Čajový mistr čelí smrti – Mistr čajových obřadů udělá dojem svým klidem a vyrovnaností při přípravě šlehaného čaje na samuraje, který jej měl v úmyslu vyzvat na souboj.
Kočka – Gōgen Yamaguchi pravidelně trénoval kata (nácvik karate s imaginárním soupeřem), dýchání a meditaci. Dokázal pak vytěsnit bolest ze své hlavy a dosáhnout absolutního klidu.
Jak loajalita zachránila korejská bojová umění – Po okupaci Koreje téměř zanikl styl taekyon (základ taekwonda) kvůli zákazu bojových umění. Potajmu jej vyučoval poslední mistr Hue Lim.
Sázka mistra umění lukostřelby – Saito od dětství toužil být lukostřelcem a pravidelně trénoval. Mistr umění kyūdō (střelba z dlouhého luku) ho přesvědčil o tom, že má ještě co vylepšovat.
Padesát tisíc krytů proti úderu shora na hlavu – Učitelé bojových umění vyžadují po svých studentech trpělivost a ochotu soustavně se učit. Před přijetím zájemci prokazují své vlohy.

PETERSON, Susan Lynn. Legendy o mistrech bojových umění. Překlad Ludvík Gabesam. Praha: Fighters publications, 2006, 119 s. ISBN 80-869-7704-8.

Categories: Knihy Tags: Počet zobrazení: 52 193
  1. Bez komentářů.
  1. Žádné zpětné odkazy