Vztah na dálku
Na začátek bych položil otázku: „Myslíte, že vztah na dálku může vydržet?“ To je otázka, která si zaslouží diskuzi. V článku bych nastínil své pojetí tohoto tématu a pokusil se na ni v závěru odpovědět.
Nejdříve je třeba se zamyslet nad tím, co to je vztah na dálku. Zda se jedná jen o dočasné odloučení (kvůli škole, odjezdu do zahraničí apod.) nebo o trvalý stav. Dále také záleží na vzdálenosti, pro někoho je daleko zvednou zadek a dojet pár kilometrů, jiní jsou od sebe stovky kilometrů.
Než půjdete do takového vztahu, tak musíte brát na vědomí, jaké to bude mít nevýhody. Hlavní nevýhodou je samozřejmě vzdálenost, dalšími jsou žárlivost, stesk a mnoho dalších. Je dobré si naplánovat pravidelné návštěvy, nejlépe střídavě a vždy na několik dnů.
Proč jít do vztahu na dálku? Musíte si nejdříve rozmyslet, co vlastně chcete. Pokud vám jde jen o uspokojení své sexuální touhy nebo dlouhodobý vztah. Pro první možnost si můžete najít svého partnera blíže z okolí, stačí zajít na diskotéku a nějakého tam sbalit. Kdo chce dlouhodobý vztah a nemůže najít nikoho z okolí, pak musí hledat z větší vzdálenosti, a když bude mít štěstí, najde svou spřízněnou duši. Hodně lidí využívá k hledání různé seznamky na internetu.
Důležitá je vzájemná důvěra. Důvěra znamená vzájemně si věřit s partnerem, zbytečně se neptat na každé detaily, s kým se baví, o čem se baví, aby vám o všem průběžně dával zprávy. Připomíná mi to hádanku: „Jak silný je řetěz?“ Řetěz je tak silný, jako jeho nejslabší článek. Tak je to i ve vztahu, pokud jeden přestane opětovat lásku a začne zahýbat, je tím slabým článkem a vztah nemá šanci.
Vztah má ale i své klady. Je pravdou, že se o moc více těšíte na svůj protějšek a také si mnohem více vážíte společných chvil. V současnosti není problém komunikace. Ovšem psaní přes ICQ, volání, ani webkamera se nevyrovnají fyzickému kontaktu. Důležitá je častá komunikace, minimálně každý den, posílání fotek, milostných pozdravů, hezkých slovíček, dávat najevo svůj zájem.
Čili pokud jste si vědomi, co tento vztah obnáší, znáte někoho byť z daleka a nevíte, zda s ním být. Řekl bych, určitě ano, zkuste to. Samozřejmě vždy záleží na obou lidech, zda si padnou do oka, mají stejné zájmy a stejné cíle. Nikdy to nebude bez občasných hádek a trápení, ale to je i v normálním vztahu. Já ze svých zkušeností musím říci, že vztah na dálku může fungovat. V mém případě to je přes 200 km a doba 3 roky.
Ahoj, já mám půl roční vztah, a přítele pracujícího na lodi, vzdálenost cca -1800km..jezdí do Holandska z něho cestuje dál po přístavech belgie francie…
tři týdny se vidíme tři týdny je pryč..
Od prvního setkání to byl pro mě ten pravý..až na jednou velkou chybu..to je jedno, ale ta dálka? je to šílený hlavně pro mě, kde nikdy žádná rtodina nebyla..takže citově upnutá jen k jednomu člověku…někdy také pochybuju..věřím mu to ano..ale když je vám smutno nemá vás kdo obejmout, nikdo tu není když se něco stane on by měl být ten komu zavolám..je to naopak člověk se musí starat sám…a když se vrátí? první dny jsou takové odtažité koukáme na sebe skrz a říkáme si co ten druhý tam asi prováděl..ale první společná noc a první objetí a je konec zase ta horoucí láska a ten pocit že on je ten pravý..:) je to těžké, trvá to sice pouze pul roku, ale i přesto pochybuji a říkám si jestli takhle chci žít, ono mít pak děti a jiné starosti je asi o něčem jiném.. mě je 20 jemu 25..no čas asi ukáže
a kontakt..smsky hovory facebook..komunikace denně teď tento měsíc trochu opadla, jen 2sms za den (co by za to asi jiní dali:D ale prý má moc práce..ten stesk ta bolest:/ je to boj
Láska na dálku…Ano může fungovat, když si věříte navzájem. Mám lásku na první pohled, s miláčkem jsme už 19 měsíců spolu na dálku. Není žádnej problém na hotmail cez kameru se vidíme spolu denně a mluvíme 4 až 5 hod. Je to krásné. Posíláme si taky krásné dopisy poštou. Těšíme se jeden na druhého. Nejsme smutný z dálky. Ano tělesná dálka, ale srdcem a duší jsme moc blízko cez kameru. Vím to, že je on ten pravej, říká mi že jsem jeho pravá láska, to zahřeje na srdci i na duši, věřím jemu on mně věří.
pěkně napsaný
myslím si, že takovej vztah je maximálně o důvěře, jinak by to nejspíš nefungovalo 
Zdravím…já mám už dva a půl roku vztah na dálku, nejdřív jsme se vídali každý týden, to trvalo asi rok, potom přítel se svým bratrem založil firmu na práci s mašinou v lese, jenže on na té mašině dělá a tak jsme začali vídat jednou za 14 dní, pak jednou za měsíc, pak za 3 měsíce a teď už dvakrát jednou za půl roku, tvrdí, že mají hodně práce a mašina nesmí stát a nemá ho kdo vystřídat. Když jsem chtěla za ním jet, pak měl nejdřív radost a pak mi za 2 hodiny zavolal, že neví, jestli budu moct přijet, protože mu volala mamka, že mu končí technická a tím pádem bude muset jet domů. Pojala jsem podezření, ho to štve, prej ho obviňuju neprávem, takže se hádáme pořád. Dnes jsem mu volala asi tak v 10 dopoledne a zapomněla jsem, že dělal do noci a hned byl na mě nepříjemný, přitom stejně nespal od půl sedmé od rána a
když jsem pokládala tel., tak jsem zaslechla, že je někde venku a není sám. Tak nevím…
Ahoj,
jsem s přítelem 4 roky. Nyní jsem na rok v Americe on v česku. Máme volný vztah a přitom jsme pořád spolu. Rozhodli jsme se tak, protože nevěříme, že by jsme to bez jakéhokoli fyzického kontaktu vydrželi..já souhlasím a snažím se nežárlit a neřešit to. Snažíme se volat a psát si každý den. Samozřejmě to tak ve skutečnosti není..V usa už jsem 3 měsíce a ted mě to začalo všechno štvát! nevím jestli to má cenu, chybí mi ale zároven nevím jestli mi za to trápení stojí..přijde mi že jsme si souzeni, kdyz jsme spolu..ale ted..